"Nepovažuji se za profesionálního fotografa a nikdy jsem se fotografováním neživil. Na to mám fotografii příliš rád"

Translate - Váš jazyk

csbebghrenfrdeitjaplptrugdskesuk

Nezáleží až tak dalece na tom, jakým fotoaparátem fotografii pořídíme, ani na tom, jak dalece jsme technicky zdatní. Mnohem důležitější je, jak dokážeme vnímat svět kolem sebe, a co chceme svou fotografií sdělit ostatním. Fotografie je jedním z prostředků, jak svému okolí sdělit svoje pocity, své emoce, svůj pohled na svět. Fotografie může být přesným popisem události nebo předmětu, může přesně zachytit nejjemnější detaily, může kvalitně zprostředkovat důležitou informaci.

A bude to dobrá a technicky dozajista kvalitní fotografie. Samotná kvalita však nestačí k tomu, aby dokázala diváka zaujmout, řekla něco o svém autorovi, o jeho pocitech, aby jiným ukázala jeho pohled na svět a snad se i zamyslet. Aby fotografie dokázala oslovit jiné, musí být stejně jako pěkná píseň, báseň či obraz, naplněna emocemi. Technika nám může pomoci, ale nic za nás neudělá. Ani ten nejlepší, nejdokonalejší a nejdražší fotoaparát, sám o sobě není zárukou dobré fotografie

Nezáleží jen na motivu a správné expozici

Hodnocení uživatelů: 5 / 5

Aktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnoceníAktivní hodnocení
 

Nezáleží jen na motivu, kompozici a správné expozici

Mnoho začínajících fotografů, ale bohužel nejenom jich, je přesvědčeno že digitální fotoaparát je kouzelnou skříňkou. Že stačí jen zamířit objektiv na scénu kterou chceme fotografovat a stisknout spoušť. Výsledkem musí být přece kvalitní, pokud ne přímo perfektní fotografie. Často ale přichází zklamání, protože onen výsledek neodpovídá našim představám. Jak je to možné? Jak je možné, že jsme "namačkali" hromadu snímků, některé jsou krásné, ale některé za moc nestojí? Fotografujeme pořád stejně, fotoaparát máme nastavený na automat a počasí bylo perfektní.

Především bychom si měli uvědomit, že stejně, jako prakticky ve všem našem konání, i ve fotografii platí, že "Všechno souvisí se vším," že žádná, ani ta sebelepší automatika není všemocná. Fotografický film, nebo ten nejlepší a nejdražší snímač digitálního fotoaparátu nedokáže zachytit fotografovanou scénu tak, jak ji vidí naše oko. Lidské oko je mnohem dokonalejší, než sebelepší technika a dokáže rozpoznat nejen nesrovnatelně větší škálu barev, ale také mnohem větší rozsah světel a stínů, než nejlepší snímač fotoaparátu. Pokud fotografovaná scéna obsahuje místa hodně osvětlená a současně jiná místa s hlubokým stínem, nedokáže si s ní technika poradit a výsledkem je např. krajina s dobře vykreslenými stíny, avšak s bílou plochou namísto oblohy nebo naopak krásně vykreslená oblaka, ale místo stejně dobře vykreslených tmavých, zastíněných partií, jen černou plochu bez kresby. Jistě budete souhlasit, že ani jeden z uvedených příkladů nevypadá příliš dobře. K tomu ještě přičtěme nepříliš dobré podání barev (barevné podání je mimo jiné ovlivňováno i expozicí a světelnými podmínkami), někdy až příliš výrazné, jindy naopak mdlé a nevýrazné, často s oblohou do zelena namísto blankytné modři. Můžeme to nějak ovlivnit?

 DSC0017

Obloha je exponovaná správně, tmavé partie snímku jsou však podexponované

Obloha je přeexponovaná, tmavé partie snímku jsou však exponované správně

Ovlivnit můžeme téměř cokoli. Jen je dobré, seznámit se alespoň v hrubých rysech s tím, jak vlastně fotoaparát funguje.

Použijeme li expoziční automatiku, fotoaparát nejprve změří úroveň osvětlení, obvykle tak, že vypočte jeho průměrnou hodnotu, naměřenou jednotlivými měřícími body (při automatickém režimu jsou většinou zapojeny všechny měřící body). Při optimálních světelných podmínkách bude výpočet expozice také optimální a fotografie bude exponovaná správně. Pokud ale budeme fotografovat scénu s větším podílem světlé plochy, např. jasné oblohy nebo naopak s větším podílem ploch zastíněných, potom již ona vypočtená průměrná hodnota expozice nemusí odpovídat optimu a některé partie snímku budou přeexponované nebo v opačném případě podexponované. Podívejme se na dva příklady. Na prvním snímku převažuje světlejší obloha (měření je citlivější na světlo) a proto vypočtená hodnota expozice odpovídá víc světlým partiím a tmavé popředí je mírně podexponované, na druhém snímku převládají naopak tmavé partie, které jsou exponovány správně, zatím co obloha je mírně přeexponovaná a tedy příliš světlá
 
 DSC001317x

Snímek je exponovaný správně

 DSC0013x

Snímek je exponovaný správně

V obou případech máme dvě možnosti, jak nedostatky v expozici napravit.

Přestože pracujeme v režimu AUTO, můžeme expozici ovlivnit již při snímání snímku. Expoziční automatiku totiž můžeme oklamat. Je to prosté. Objektiv zaměříme na scénu tak, abychom zmenšili podíl světlé oblohy. Namáčkneme spoušť, tím spustíme měření expozice a automatické zaostření. Po zaostření stále držíme namáčknutou spoušť a objektiv přesuneme do záběru, který chceme mít na snímku a spoušť domáčkneme.

Další možností je dodatečná úprava v počítači. Většina dobrých editorů umožňuje provést úpravy úrovní světel a stínů. Změnou úrovní můžeme stíny (tmavá místa) zesvětlit, a stejně tak úpravou světel můžeme světlá  místa ztmavit nebo naopak zesvětlit. Tady se dostáváme k často diskutovanému a často nepochopenému tématu a tím jsou dodatečné úpravy fotografií.

Podívejme se na ně trochu blíž >>>

 

 

Nové fotografie v galerii

QR Code
Qr Code
QR Code

Licence

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons
Uveďte původ, Neužívejte komerčně, Nezpracovávejte
3.0 Česká republika License
.

Pro možnost použití zde publikovaných fotografií ke komerčním účelům, kontaktujte autora se žádostí o udělení licence

Cookies nám usnadňují poskytování našich služeb. S využitím našich služeb nám dovolujete používat cookies.
Další informace OK